monička 16623 / jahodovej víkend 17623

dnesni patek vecer jsem stravila s monickou

domluvila jsem s ni nas marketing

mam z toho radost

troufam si privadet lidi kteri jsou mi v zivote blizko

zmekcuju hranici mezi myma compartmentama

uvedomuju si ze nejsem jeste pripravena na vztah. spis: problesklo mi to v patek vecer hlavou. zapomnela jsem proc. neco v tom smyslu ze jeste neumim pustit cloveka tak hluboko do svyho zivota. neumim aby byl uplnou soucasti myho zivota. moje kompartmenty jsou jeste porad oddeleny. a to uz je ta hranice mnohem tenci nez driv.

pomalicku se to ucim propojovat. pomalicku se lidi ucim poustet. vendy mi ukazala ze jeste nejsem moc daleko. a soucasne ze uplne daleko jen kvuli druhejm jit nechci. poprve zacinam cejtit nejaky hranice co chci ja. tohle je co mi vendy prinesla krome sebe sama. tlacila tak moc ze jsem se zasekla. bez emoci. myslim ze to je neco co si budu umet vlozit do svalove pameti.

a taky se mi zda ze mam zablesky klidu a spokojenosti sama v sobe. sama se sebou. s tim jaka jsem. chvilema se toho bojim. aby to nebylo arogantni. ale myslim ze to je to o co usiluju.

jasny. vcera jsem se doslova lekla te fotky v dzinach. moje predstava byla vzdalena asi jako jachta od zehlicky. ale i tohle jsem ja a lidi jsou tak na me zvykli. a mozna kratky nohy maji taky nejaky kouzlo v sobe. jakousi roztomilost.