fullmoon 1

jsem porouchanejsi nez jsem si myslela

tlusta cara

tolik vrstev uz jsem odloupla

ktery?

pustila jsem j a vizi ze se znova potkame na moste pres nasi reku

to jsem puvodne naivne myslela ze je vlastne jedina vrstva. nejtezsi nepredstavitna.

a pak vsechno pujde raz na raz.

nakonec to ani nebyla vrstva ale zamek kterej odemknul vsechno.

zacala jsem vypravet svuj pribeh a nest za nej teprve ted odpovednost a praktikovat zranitelnost

nasla jsem si prvni pratele

nasla jsem si zajmy

zacala jsem chtit a mit volnej cas

zacala jsem se bavit smat

prekalibrovala jsem miru my odpovednosti v praci

zacala jsem poustet strach jakobych uvolnovala lano ktery me sice drzelo pripoutany k letadlu ale soucasne skrtilo. rozevrela jsem konecne padak.

ozvala jsem se starejm davnejm pratelum

zacala jsem navazovat mezilidsky vztahy…

to je prece dost vrstev!

postupuju systematicky svedomite intenzivne. nasavam jako houba. jedu na plnej vykon. proste tak jak delam vsechno.

a teprve ted po roce tyhle reinkarnacni driny mi pripada ze prichazi ty hlavni vrstvy. to maso. to co nejvic pali.

neumim to pojmenovat tak jako jsem driv neumela pojmenovat muj pribeh a vztah.

asi je to zase strach

dva druhy strachu

prvni: z toho ze nemam strach z prace. kombinovanej s vycitkama. ze nemam vycitky a nasazeni jako driv. mam drive ale nemam to nutkani pushovat vsechno dopredu vsi silou. k tomu se vratim.

druhej: z toho ze si neumim najit chlapa. kombinovanej s uplnou zmatenosti a nejistotou. co vlastne chci?

chci jenom sex bez jakejchkoliv zavazku? to jsem mohla mit a nakonec odmitla. vlastne skoro 2x kdyz pocitam i t. nejsem bez zabran. furt mam nejakou zaklopku ktera tohle nepusti dal. pritom mi prijde ze to chci pustit ze z toho nechci delat zadnej big deal.

chci novej vztah s nekym kdo me bude hyckat? to bych asi mohla mit a brzdim to. beru si z toho jen kamaradstvi. i kdyz obcas tam telo probleskne dokonce nekdy i silne. nechci jit do vztahu. neumim to. bojim se sdilet zivot. koupelnu. postel. ukazat rodice. ukazat ho rodicum. paradoxne se nebojim ukazat sebe jeho rodine. jakto ze ja si pripadam dost cool a o nem si to nemyslim? nechci se vazat. jeste ne. ale soucasne chci aby tohle trvalo. abych mela r dal. chci i ty darky. tu jeho pozornost. ty rozhovory. chci o a m. prochazky. chci s nim jit dokonce nakupovat. nechci ho a chci ho.

chci p? ano. myslim na nej kdyz jsem s kymkoliv jinym. obcas (posledni dobou trochu casteji) na neho zapomenu. dokonce se mi tuhle stalo ze prvni go-to s necim co chci sdilet nebyl on ale r. ono to sdileni je vetsinou stejne jen v my hlave. teoreticky. zvladnu mu toho rict malo. hromadu z toho zamluvime. pak mam blok.

jak ho chci? tak jak lezi a stoji? s jinejma zenskejma? na jedenkrat? s tim ze si pak budu prehravat tisickrat v hlave co jsem mela udelat lip abych ho vic zaujala? NE. myslim ze to neumim na jedenkrat a to ani kdyz by me to neuspokojilo. resila bych jak to uspokojilo jeho. soutezila bych v hlave s tema ostatnima. zacala bych se srovnavat. srovnavala jsem se i predtim i kdyz to nepriznam. srovnavala jsem se s jednou a trapilo me to uvnitr i kdyz jsem to prestala cejtit. a bolelo to i kdyz jsem tak nejak vedela ze jsem vlastne pritazlivejsi nez ona. fakt se chci po tomhle poustet do kontestu s neurcitym poctem holek ktery budou objektivne krasnejsi a mladsi nez ja? fakt si myslim ze by me to nenicilo? furt si nechci pripustit ze jo. furt mi ta mrcha v my hlave naseptava ze stoji za to to zkusit. ze mam sanci je porazit. jako v tom pinpongu. na to jak jsem sebekriticka mam v nekterejch nesmyslnejch situacich kuriozne zcestny sebevedomi. mam pocit ze muzu vyhrat kdyz jsem posledni:) proc bych se timhle mela tryznit? proc si ze vsech cest mam tendenci vzdycky vybrat tu kde je nejvic trni a nejvic pravdepodobny ze skoncim jako loser? proc me ta sebedestrukce tak laka?

PROC ME LAKA SEBEDESTRUKCE?????!!!!

zaver: nechci ho najedenkrat a nechci ho sdilet.

ted to vidim: jsem stejna jako j. to co mu vzdycky rikam delam taky. nevidim ty rizika a co to bude stat. vidim jen to co to muze prinyst kdyby uplne vsechny hvezdy vesmiru byly na nasi strane. skvelej sex s krasnym klukem. nejaky spolecny vylety a bary a sport. dobrej pocit. legrace. dobrodruzstvi. radost z toho ze mam krasnyho chlapa kterej se vetsine zenskejch libi. jeho ruce na me a ve mne jinak nez jen na fyzio. elektricky vyboje. skadleni. spolecny koukani na filmy. spolecny kino. sex v posteli i jinde. sexy zpravy.

tohle tam vidim tohle si preju o tomhle snim.

pripoustim ze tohle je jakejkoliv idealni partner. nemusi to nezbytne bejt p. proc to mam vsechno do nej vyprojektovany kdyz kolikrat ani kdyz se na neho kouknu neni tak prekrasnej?!

je to nejaka energie ktera tam proudi a ty ruce. on je proste platno na ktery projektuju muj vztah. je template. spoustu veci chci tak jak jsou na nem rovnou hotovy. dalsi si u nej domejslim a prisuzuju mu je v my fantazii aniz bych tusila jestli jsou to jeho vlastnosti nebo ne. nektery vlastnosti a projevy ma a ty vytesnuju. nikdy to nebude dokonala shoda. chci ho protoze ho znam. byl prvni chlap kterej na me po j sahnul. a nemusela jsem odbrzdovat ten vagon. bylo to samo sebou. je blizko a taky je to samo sebou. vidime se casto a taky je to samo sebou. nestydim se pred nim a to prislo taky nejak samo sebou. splnuje vsechny tyhle parametry intimity ktery u druhejch nejsou. plus je tam ta chemie. takze neni to tak ze bych ho znala a chtela celyho a bezpodminecne jeho.

slouzi mi jako sablona. a taky me odlepil spis doslova odtrhl od j.

a diky tyhle sluzbe ho mam vlastne obrovsky rada. moc.

a mozna jeste vic nez po tom tele touzim po tom ho poznat vic. vedet jakej je. bavit se s nim a zjistit jeho nazory a taky jeho vnitrek vcetne temnejch stranek. sdilet s nim nazory. vest s nim hovory.